čtvrtek 30. dubna 2015

Samba

Režisérská dvojice Olivier Nakache a Eric Toledano okouzlili před pár lety svět velice dojemnou komedií Nedotknutelní a bohatém paraplegikovi a jeho černošském ošetřovateli. Ačkoliv film mnoho ocenění neposbíral (neproměněná nominace na Zaltý Glóbus a BAFTu za nejlepší zahraniční film, osm neproměněných nominací na francouzské filmové ceny César), tak publikum si ho zamilovalo, o čemž svědčí i přehnaně vysoká divácká hodnocení na filmových serverech (IMDb: 8,6, CSFD: 91%). Jejich nový film Samba z loňského roku pokračuje v podobném duchu. Okrajově se také zabývá problematikou imigrace, ale ve své podstatě jde o oddechovou záležitost na pomezí romantické komedie a dramatu. 




Senegalský imigrant Samba (Omar Sy) pracuje bez papírů jako umývač nádobí v hotelové restauraci. Na cizinecké policii, která ho jednoho dne sebere, potká Alice (Charlotte Gainsbourg), vyhořelou manažerku, která v rámci své terapie dobrovolničí v neziskovce poskytující legální pomoc imigrantům. Osamělá Alice se do Samby zakouká a hlavní zápletka pro zbytek filmu je na světě. A aby tomu nechybělo trocha akce a sociálního dramatu, tak Sambovi uloží soud povinnost opustit území Francie. Pro Sambu to znamená, že musí žít ještě nenapádněji a ještě více se vyhýbat jakýmkoliv problémům, policii a úřadům.

Charakter Omara Sye je v podstatě totožný s jeho Drissem z Nedotknutelných. Sympatický imigrant, plný životní vitality a elánu, kterému nejde nefandit. Jeho brazilský přítel z Alžíru Wilson a strýček Lamouna jsou zde spíš do počtu a jedinou další důležitou postavou je tak Alice. Anglickou herečku Charlotte Gainsbourg mám moc rád (např. v Trierově Melancholii nebo Nymfomance hrála fenomenálně), ale postava vyhořelé manažerky mi k ní až tak nesedla. Její charakteristický křehký (ne)půvab je sice skvělý pro zraněné, poškozené či jinak pomatené charaktery, ale v její postavě, tak jak ji ztvárnila a jak byla napsaná, nezbylo nic, co by připomínalo její profesionální život energické manažerky, která mlátí své podřízené jejich vlastními mobilními telefony.

Filmu bohužel nemůžu dát vyšší hodnocení, protože u mě neuspěl ani jako romantická komedie. Chemie mezi hlavními postavami příliš nefungovala a většina vtipů a dialogů byla zoufale křečovitých a nevtipných. Možná šlo o záměr tvůrců vykreslit imigrantskou společenskou neohrabanost v jednání s rodilými Pařížany, nebo podtrhnout introvertní rysy hlavní ženské postavy. Jestli byl toto skutečně záměr, tak vyšel na jedničku. Jen škoda, že to dost zabilo celkové vyznění filmu. Můj dojem skvěle vystihl Jordan Mintzer ve své recenzi pro The Hollywood Reporter, když film označil za další "crowdpleasing social dramedy", který není dostatečně vtipný, aby byl komedií, ani dostatečně solidní, aby mohl být nazván plnohodnotným dramatem.

Stačilo by dát místo Senegalce Samby Mexikánce Sanchu a děj přesunout z Paříže do LA a měli bychom klasickou americkou komedii se vším všudy. Jen hlavní ženská postava by pravděpodobně měla méně šarmu, větší prsa, upnutější kostýmek a kratší minisukni.

Douťasovo doporučení:
Ideální film na hipsterský rande v kině Světozor s tím, komu přijdou americký filmy moc "mainstreamový" a kdo raději evropskou "alternativu", která je ve skutečnosti alternativní leda tak tím, že se tam nemluví anglicky.

5/10           



Žádné komentáře:

Okomentovat